23.6.2013 – OtrokoviC-majfest – X. ročník
„Hudba je lék a Porta nejlepší apatyka“
Už si nějak nevzpomínám, kdo že tu krásnou větu vypustil z úst (že by Houla?!), nicméně měl pravdu. Tedy alespoň v té první části. V průběhu posledních dvou desetiletí se přeci jen mnohé změnilo.
Především Porta již dávno není jedinou široko daleko vyhlášenou akcí svého druhu. Navíc hudebních těles prezentujících FTCB muziku rok od roku přibývá jak máku.
Naše malé sdružení se svého času rovněž zařadilo mezi početné skupinky „bláznů“, snažících se muziku dostat blíže lidem. Byť začátky byly poněkud hektické a plné obětí, na úkor volného času i rodin mnohých z nás, pak dnes, ohlédnu-li se za těmi deseti lety, mohu říci, že se nám povedlo odvést pořádný kus práce.
Tak kupříkladu, jen kapel, duet a písničkářů se u nás vystřídalo více než sto, a kromě letních festivalů jsme uskutečnili další tři zimní – neméně náročná hudební setkání a na několika dalších jsme se spolu pořadatelsky podíleli.
Lehká nadžánrovost se postupem času stala našemu festivalu vlastní, a to především díky skvělému publiku, které se sem pokaždé sjíždí z rozličných koutů naší země.
* * *
A jak to tedy letos nakonec dopadlo? Perfektně! Jako vždy. Nemá smysl popisovat dopodrobna celý průběh víkendu, takže jen stručně:
Již v pátek se všem přítomným představily kapely z řad našich starých známých – RESERVÉ, KOFE@VLNA, NAOPAK, ORBUS a v závěru večera JACK´S BAND společně s PĚŠÁKY.
Po odeznění posledních tónů z pódia zábava pokračovala volným sejšnem až do pozdních ranních hodin. Bylo teplo, pivo teklo proudem, akorát tu a tam zabzučel nějaký ten komár.
* * *
Sobota byla slunečná a NESOUTĚŽNÍ. Hned v úvodu to na pódiu, pod ním i mezi diváky rozbalili CLAYMORE se svým živočišným keltsko-skotsko-irským bigbítem a to byl fakt pořádný nářez!
Brněnská formace TOTOK pod vedením Jima Macháčka zanotovala v bluegrassovém rytmu a v trampském žánru se u nás představili ostravští TEMPO DI VLAK. Lahoda pro mé uši!
ZBYŇU HORVÁTHA alias ZIGGYHO snad představovat netřeba. Své vystoupení kromě starých osvědčených „pecek“ okořenil několika méně známými songy ze své bohaté hudební dráhy, a to už se odpoledne přiblížilo večeru.
Opět z Brna k nám zavítalo nově vzniklé uskupení HAJCMAN, které dal dohromady náš dávný kámoš Švorcák (dříve Stalaktit a Banjo gang). V jejich netradičním podání zazněly málo známé, zapomenuté a téměř nehrané písně Kapitána Kida, podepřené originálním instrumentálním ztvárněním – kytara, kontrabas, uke banjo, tenorové banjo, ukulele, dobro a mandolína. Prostě šupa!!!
VOJTA ZÍCHA, jenž u nás loni zaperlil se svou Druhou mízou, opět nezklamal a přivezl legendární kapelu SEM-TAM z Týna nad Vltavou, jejíž kvality podtrhují nejen četná vítězství na nejrůznějších festivalech – Porty nevyjímaje, ale též jména dřívějších členů Pavlíny Jíšové či Jardy Matějů.
Po setmění následovala western & fire show pod taktovkou Silvie a Dušana.
SILVIE BUBÁKOVÁ – fire show a práce s honáckým bičem
Silvie pochází z Tlumačova. Od koní a záliby v country stylu se dostala před dvěma lety k práci s honáckými biči, zabývá se především trikovými sestavami, trefovačkami na cíl, účastní se soutěží, nedávno Mistrovství ČR ve Strážku na Vysočině (www.w-club.cz). Před třemi měsíci se seznámila s žonglováním s POI, přešla z tréninkových na ohnivé a úspěšně vystupuje na menších akcích.
DUŠAN DVOŘÁK – práce s honáckým bičem
Pochází ze Zubří. V práci s biči se vypracoval až na mistrovskou třídu, s noži a tombašky taktéž. Objíždí soutěže po celé ČR, občas i vystupuje. Je prezidentem W-clubu (organizace pro westernové dovednosti) a členem Valašské westernové kavalerie.
No a závěrečnou tečku za letošním červnovým hudebním víkendem napsali JARDA „WALDA“ MATUŠKA & ACOUSTIC BAND. Tento muzikantský kvartet oslnil všechny přítomné naprosto jedinečným přednesem celé řady nezapomenutelných evergreenů z repertoáru génia naší country a populární hudby Waldemara Matušky. Avšak pozor, nebyl to žádný běžný revival, žádný nic-moc průměr. Tato kapela je extraliga!!
Ať tak, či onak – 10. ročník se vydařil dle očekávání. Následný táborák plál a muzikanti hráli a zpívali, až jsme se probděli do krásného, stříbrem rosy zdobeného nedělního rána.
* * *
Rád bych touto cestou poděkoval Vám všem, kteří jste letos opět nezaváhali a své kročeje nasměrovali ku areálu na „Štěrkáči“.
Děkuji taktéž našim mecenášům, hlavním organizátorům, muzikantům, PÁNŮM zvukařům a v neposlední řadě našim souvěrcům z řad kamarádů. Neb jsou to právě tíž, kdo v potu tváře či zimou se třesa a pro nás všechny snaží se každoročně vytvořit onu báječnou atmosféru, díky které se náš OtrokoviC-majfest řadí mezi stálice FTCB hudební scény.
ROBY
