Proběhl VI. ročník festivalu OTROKOVIC-majFEST. Fotky jsou tady!

13. 6. 2009 proběhl v areálu MO MRS Otrokovice VI. ročník festivalu
OTROKOVIC-majFEST

Tak. A je to tu. Rok uběhl jak voda a tento pátek stejně jako tomu bylo v posledních šesti letech patří přípravám zítřejšího hudebního klání, tentokráte pod konečným názvem
OTROKOVIC-majFEST.

Ale zpět k tématu. Od božího rána nakládáme starou dobrou mazdu a svážíme všechnu tu festivalovou šepleť do areálu. Zatímco já s Kokrem zůstáváme, bychom postavili scénu a spolu s ostatními kamarády zprovoznili kuchyň a výčepy, Žid se Zinkem odjíždí do Želechovic pro pivo a stany.

Celkový průběh dnešního hemžení nebudu ani popisovat, neboť bych vlastně jenom opakoval totéž co každý rok. Jediné, co stojí za zmínku, je fakt, že jsem nebyl sám, koho velmi mile překvapilo nasazení všech přítomných pořadatelů. Vlastně jsme nikomu nemuseli nic moc vysvětlovat, každý už dobře věděl, co, kde a proč a naše „pětka“ tak měla více času na rozvrhnutí zítřejšího programu a doladění detailů.

Jináč co se celoročních příprav týče, tak je třeba říci, že letos to byl docela frmol a trochu větší stres než kdykoli předtím. Většina z oslovených firem se více či méně oháněla právě probíhající hospodářskou krizí.

I přesto se nám podařilo nakonec sehnat potřebný obnos i materiál, a to nejen díky našim tradičním partnerům, největší zásluhu na tom mají Kokr s Šišou a Židem, neboť já s Kačenkou jsme pro rodinné záležitosti nemohli přípravám věnovat toliko času a úsilí co dříve.

Velký dík patří rovněž opět panu Bébarovi za včasné uzavření smlouvy o pronájmu areálu a také panu Plškovi z Technických služeb za zapůjčení dvaceti pětimetrových lavic. Díky nim máme konečně solidní hlediště přímo pod pódiem.

Ale dosti řečí. Jak říkám. Dnes vše klape jak na drátkách až na ty tři bouřky, co se přes nás přehnaly. Ale v pohodě. Aspoň není vedro a nám se dobře pracuje.

Kolem páté už je vše přichystáno, taktéž řada našich osobních přátel z řad trempů již dorazila a tak večer patřil – jak jinak – kytarovému bouření, které se protáhlo až do svítání. No, ten závěr asi musel stát za to, neboť, zatímco já již kolem jedné spokojeně oddychoval na pódiu, Kačenka prý zhasínala světla až o půl páté!

SOBOTA – Ráno začlo tradičně brífingem s pořadateli a pak už hups-šups každý si jde za tím svým. Jiří letos přijel s dalším novým vybavením – krom vlastního stanu přikoupil i nové bedny a „spešl“ vysouvací stojany.

Bogdan dorazil už včera a přivez i Ziggyho světla, čili ta letošní scéna je zas o něco vymakanější.

No. Den začal krásně, slunečně a lidí i kapel průběžně přibývá a stejně jako vždy vše klape na plný obrátky a tak jak má.

Hlediště se postupně zaplnilo a když na prkna vylezlo hradišťské cimbálové uskupení Harafica, řval celý areál! Kluci museli několikráte přidávat. Lidi je prostě nechtěli z pódia pustit.

Obdobná situace vznikla při vystoupení brněnských Quanti Minoris. Ovšem u nich jsme to s těmi přídavky trochu podcenili. Neuvědomili jsme si, že téměř každá z „hradrockových“ skladeb trvá v rozmezí od pěti do osmi minut, mnohdy i více. Takže jsme tímto získali drobný časový skluz. Ten se nám nakonec samozřejmě podařilo téměř dohnat.

Kromě samotné prezentace účinkujících jsem jako vždy obcházel jednotlivé úseky, brouzdal mezi lidmi a ze spokojených, usměvavých tváří šla vyčíst maximální spokojenost a pohoda. A to je dobře. Vo tom to je, ne?!

Večerní koncert Nezmarů a Mikiho doslova zvedl ze sedaček nejen všechny „toulavý ptáky“ (a že jich letos přilítlo), ale také ostatní „civilní“ návštěvníky. Mimo svých starých i novějších šlágrů nezapomněla kapela též na Mikiho bráchu a tak hvězdnatou nocí zaznělo Wabákovo Hejno vran, Sedmnáct dnů, Osamělý město a celá řada legendárních hobousáren.

Tu nádhernou atmosféru, co vládla v hledišti, nelze ani dost dobře popsat.

Umííííí je hodně slabý pojem! Ačkoli jsme pro naše milé hosty měli opět na hotelu připraveny VIP pokoje v nadstandartní výbavě, museli jsme se protentokráte rozloučit. Nezmary volají další muzikantské povinnosti a Miki ještě v noci táhne na jih – na osadu. Nu což. Lítost snad opanovala srdce těch, co se těšili na společný sejšn, ale tak to prostě chodí. Třebas to vyjde příště.

Po vyhlášení výsledků se taktovky ujala pražská country kapela Mix 5 a každý, kdo měl chuť si skočit, dováděl spolu s ostatními na parketu. Mezitím už také vzplála připravená hranice a noc plynula…

Jamovalo se klasicky. Do rána bílého. Hráč, Jiří, Špica, Bogdan, Vráťa. Já – občas. No prostě „los pohodis“.

NEDĚLA – Co neděla? Neděla jako vždy patří úklidu a loučení. A hraní. Samozřejmě. Jen co se muzikanti drobátko prospali, vlomili první ranní kafisko, pivisko, rumíček a začli valit nanovo. Jó, jak já mám tyhle chvíle rád! Tyhle naše fesťákové chvíle.

Než odložím tužku, ještě pár drobnůstek závěrem. Akce vyšla nejlíp ze všech za oněch sedm let, počasí i lidi i kapely byli úžasní, o pořadatelích už ani snáď netřeba hovořit. A co se toho připálenýho guláše týče, kluci – srat na to! Pustá jest teorie, zelený strom života. A vy dva – však vy víte keří, jste za víkend odvedli pořádnej kus práce. Stejně tak všichni ostatní, za což Vám dík největší!!!

Ahojky všici a zase za rok ! ROBY

Ještě výsledky:

Kapely:
1. Quanti Minoris – Brno
2. Ziggy Horváth & Z.H.S. Rebel – Zlín
3. Nápoj zdarma – Zlín

Písničkáři:
1. Jirka Hurych – Lanškroun
2. Jan Blahynka – Blatnice pod Svatým Antonínkem
3. Pepa Goja – Skalka

Dueta: kategorie zrušena

1. cena pořadatelů: Quanti Minoris
2. cena pořadatelů: Grizzly – za největší a nejdelší posluchačskou podporu účinkujících

Ostatní účinkující:
Courage – Brno
H-quartet – Třebíč
Pocity – Brno
Mix 5 – Praha
Reserve – Ostrava
Noaco – Litovel
Radek Pluhař – Zlín
Dobrá Voda – Zlín
Hráč de El Pado – Boskovice

1. host – Harafica – Uherské Hradiště
2. host – Duo Quaoar – Praha
3. host – Miki Ryvola a Nezmaři – Kladno a České Budějovice

Nepřijeli: Pavel Houfek Band – Litvínov (omluveni)

Ceny pro vítěze opět vyrobila Mirka Nováková – toho času již ředitelka DDM Napajedla a chráněná dílna Hvězda Zlín – Malenovice.

« 1 z 4 »

Mohlo by se vám líbit...